.

Stavba inkubátoru

V teraristice se používá několik typů inkubátorů, jak nejvhodnější pro velmi vzácné a choulostivé druhy jsou samozřejmě nejlepší profesionální inkubátory, ovšem jejich cena není zrovna nízká a pro většinu chovatelů jsou tím pádem těžko dostupné, navíc pro naprostou většinu chovaných druhů není profesionální inkubátor potřeba.

Často se na internetu i v různých knihách uvádí jak vhodný inkubátor ze starého akvária a topným tělískem zapojeným přes termostat. Tento druh inkubátoru zde popisovat nebudu, protože se mi nikdy k inkubaci vajec příliš neosvědčil a navíc najít jeho popis není problém, ovšem pokud nerozmnožujete příliš zvířat a třeba jen párkrát za rok, mohl by vám tento druh inkubátoru stačit.

Pokud ovšem v inkubátoru máte neustále nějaká vejce a inkubátor tak běží po celý rok, tak jsou vhodnější jiné typy inkubátorů, především je vhodné, aby měli vyhřívání řešené ve stropě inkubátoru, nedochází tak ke kondenzaci vody na víku ani na víčkách jednotlivých dóz s vejci, takže není nutné tento problém řešit. Znám různé druhy takto řešených inkubátorů, jako nejjednodušší se mi jeví slepená krabice z polystyrenu, případně termobox u kterého se do víka umístí topný kabel zapojený přes termostat. V tomto typu inkubátoru se vlhkost udržuje pouze v dózách pomocí inkubačního substrátu.

Mě se nejvíce osvědčil inkubátor z lednice, používám ho již třetím rokem (psáno 2006) a nikdy jsem s ním neměl žádné problémy.
Tento inkubátor má hned několik výhod:
  • Stará lednice, chladící box, nebo mrazák se dá sehnat ve sběrném dvoře i zadarmo a to i celkem nové, neboť chladící zařízení je mnohem dražší než samotná skříň a tak se jich lidé raději zbavují, než aby je nechávali opravit, navíc ve sběrném dvoře mají většinou už jen skříně se zneškodněným chladícím plynem a tak není jakýkoli problém při přestavbě na inkubátor.
  • Skříň ať už od lednice, mrazáku nebo chladícího boxu je velmi dobře izolovaná, nedochází tak téměř k žádným ztrátám tepla, což samozřejmě znamená úporu elektrické energie.
  • Mají v sobě již řešené police, takže není problém s tím, kam položit jednotlivé dózy s vejci. Celý inkubátor je tak velice přehledný.
  • Vše se dá velmi dobře a rychle desinfikovat.

Popíšu tedy výrobu tohoto inkubátoru. Nejprve je samozřejmě nutné sehnat lednici, chladící box nebo mrazák. Když už ho máme doma, tak se pustíme do očisty, bývají totiž značně znečištěny a to jak zevnitř tak zvenku. Předtím než skříň začneme čistit je dobré jí rozebrat, tím myslím vyndat z ní původní termostat, celé chladící zařízení a odšroubovat i dveře kvůli jednoduššímu čištění.

Když je vše dokonale vyčištěno a vydesinfikováno, můžeme začít s přestavbou, ta je kupodivu velice snadná a rychlá. Z původního chladiče, který je zezadu skříně (černá mřížka s propletenou trubičkou), odštípneme jeden kus, který se vejde dovnitř na strop skříně nebo na zadní stěnu, to záleží na velikosti stavěného inkubátoru, do výšky cca 1m se mi osvědčil strop, při stavbě většího inkubátoru přibližně 2/3 zadní stěny skříně. Do tohoto kusu promotáme topný kabel přiměřeného výkonu, dochází tak k lepšímu rozvodu tepla a navíc tak jde topný kabel jednoduše přišroubovat ke stropu či horní části zadní stěny. Poté přívod topného kabelu protáhneme dírou od původního termostatu - je nutné odříznout vidlici do zásuvky a poté zase spojit, pokud s tímto nemáte zkušenosti, doporučuji, aby to za vás udělal někdo, kdo s tím zkušenosti má, nejlépe elektrikář. Díru je většinou nutné zvětšit velkým vrtákem. Stejným otvorem jako je protáhnutý přívod k topnému kabelu musíme protáhnout čidlo od termostatu. Čidlo je vhodné umístit v horní části skříně, vzniká tak mezi dnem a stropem inkubátoru teplotní rozdíl přibližně 1 - 5°C, podle výšky inkubátoru, a je tedy možné poté inkubovat většinu vajec od více druhů v jedné skříni, záleží jen na tom, do jakého patra se dóza s vejci umístí, v jednom patře jako takovém je teplota vždy konstantní (stabilita teploty je závislá na hysterezi termostatu). Teploměr lze umístit dovnitř (kapalinový) nebo i ven, mě se osvědčilo vyříznout ve dveřích díru přesně na digitální teploměr, dveře jsou dvouplášťové, takže se do vnitřní stěny provrtá jen malý otvor, kterým se protáhne čidlo teploměru. Stačí se pak podívat jen na dveře inkubátoru a hned máte přehled o teplotě uvnitř. Větrání lze vyřešit vyříznutím otvorů, ale v mém případě jsem tohle neřešil, neboť vejce každé 2 - 4 dny kontroluji a to na výměnu vzduchu stačí. Na dno skříně jsem slepil přesně podle vnitřních rozměrů malé akvárium, vysoké jen 10 cm. V něm udržuji trvale přibližně 4 - 5 cm vody, ta svým odparem zajišťuje zvýšení relativní vlhkosti v celém inkubátoru. Ovšem ze zkušeností jsem zjistil, že tato nádoba není příliš důležitá, pokud se správně navlhčí inkubační substrát.


Ostatní články :

Obecné informace o chovu plazů Informace o zařízení k chovu plazů

Nahoru
Copyright © 2005 - 2008 Uroboros | E-mail:uroboros@inbox.com | Mapa webu.
Publikování nebo šíření obsahu webu Uroboros.xf.cz je bez písemného souhlasu autora zakázáno.